🕦 Termín: 31. března 2019
☀️ Počasí: jasno, 12 °C
🌸 sakura blooming index: před rozkvětem
🚄 Jak jsme se sem dostali?
Cesta k symbolu Japonska je poměrně časově náročná, o to víc však stojí za to si jí vychutnat, rozhodně nebudete litovat!
Vlakem: na JR pass z hlavního nádraží TOKYO linkou JR Chuo Special Rapid Service for TAKAO [58 Min]
→ na zastávku TAKAO(TOKYO), odtud pak linkou JR CHUO LINE for OTSUKI [36 Min]
→ na zastávku OTSUKI → tady jsme si koupili jednorázový lístek na linku Fujikyu Railway, která staví jak u Chūreitō Pagody [40 Min] (zastávka Shimoyoshida), tak na konečné u jezera Kawaguchiko [56 Min]
Autobusem: Druhou možností je cesta autobusem z hlavního nádraží Tokyo, nebo z Shinjuku ke Kawaguchi-ko, kdy jednosměrná cesta stojí okolo 2 000 yenů, ale nevztahuje se na ní JR pass. japan-guide.com
⌚ Jak dlouho jsme tu strávili?
Mimo hlavní sezónu výstupů jsme si sem z Tokya udělali jednodenní výlet, který jsme z velké části vyplnili časově náročnější cestou (necelé 3 hodiny), a tak zvolíte-li stejně jako my, brzké vstávání vás nemine! Za ty výhledy to ale stojí!
🗼 Co jsme viděli?
V regionu Fuji Five Lakes, jak se oblast u Fuji nazývá, naleznete spoustu možností odkud horu pozorovat. My jsme zvolili fotografy vyhledávanou vyhlídku Chūreitō Pagoda ve měste Fujiyoshida a z pěti jezer vybrali to nejčastěji navštěvované a nejlépe dostupné jezero Kawaguchiko.
🍣 Kde jsme se najedli?
Město Fujiyoshida je známé nejen díky své blízkosti k hoře Fuji, lidé z celého okolí sem ale cestují i proto, aby ochutnali zdejší tradiční „Yoshida Udon“ nudle. Tyto nudle jsou vyrobené ze zdejší čisté vody z oblasti u hory Fuji a říká se, že právě díky ní jsou tak jedinečné a unikátní svou chutí. Proto budete-li mít čas, věnujte ho návštěvě jedné z restaurací, která tyto chutné nudle nabízí.
🗾 Zajímavosti
Nejvyšší vrchol Japonska tyčící se do výšky 3776 m n. m můžete za jasného počasí zahlédnout i z několika míst v Tokyu. Nebo z shinkanzenu! Vydáte-li se hlavní linkou Tokaido line z Tokya do Kyota ideálně si vyberte místo u pravého okénka ve směru jízdy, z této strany totiž můžete Fuji pozorovat z dostatečné blízkosti. A pokud chcete mít možnost vidět něco opravdu speciálního! Zjistěte si směr vašeho letu do nebo z Tokya, při dobrém počasí se Vám totiž může stát, že Fuji uvidíte už z letadla! 😊
Nejvyšší hora Japonska – sopka Fuji se svojí nezaměnitelnou siluetou, majestátně tyčící se uprostřed rovinaté krajiny patří k nejposvátnějším symbolům celého Japonska. (Nejen) První pohled na ní Vám skutečně vyrazí dech. My jsme během našeho výletu měli možnost horu obdivovat hned několikrát a vždy nám přitáhla oči a nepustila náš pohled, dokud úplně nezmizela.
Staré japonské přísloví praví, že „Moudrý člověk vystoupí na horu Fuji, ale jen blázen na ní leze podruhé.“ Japonci výstup na horu Fuji chápou jako součást víry, a tak každý Japonec by měl alespoň jednou za život na horu vylézt. Lezecká sezóna však trvá pouze od 1. července do 31. srpna, v ostatních měsících se výstup nedoporučuje, protože počasí na hoře je velmi nevyzpytatelné. My jsme okolí hory Fuji navštívili v březnu, proto jsme si pro tentokrát nechali výstup ujít, nicméně na našem budoucím japonském whish listu zaujímá první příčky.
Horu Fuji můžete obdivovat téměř odkudkoli, a prakticky nikdy nemůžete šlápnout vedle. Obecně se doporučuje navštívit jedno z pěti jezer, které horu obklopují a nabízejí úchvatné pohledy, kdy se dokonalý kužel hory odráží na jejich hladině. Mezi ně patří jezera Kawaguchiko, Saiko, Yamanakako, Shojiko a Motosuko. My jsme si zvolili první jmenované a také nejčastěji navštěvované Kawaguchiko a spolu s ním i fotografy vyhledávanou vyhlídku od pětipatrové pagody Chūreitō.
Řada cestovatelských průvodců doporučuje vydat se k Fuji nejlépe na jaře, brzy ráno a za dobré předpovědi počasí. My jsme splnili všechny z výše zmíněných ukazatelů, stydlivá dáma nám však i přesto zprvu odmítala odhalit svůj zasněžený vrchol a halila se v závoji mraků. Nicméně i tak, když jsme kolem 8 hodiny ranní vystupovali ze zastávky Shimoyoshida a horu Fuji poprvé zblízka spatřili, nemohli jsme doslova popadnout dech. Přesně v ten moment jsem pochopila, proč tu horu Japonci (a všichni ostatní) tak obdivují. Její síla je opravdu neskutečná a jen těžko se dá slovy popsat.
Pravděpodobně jste už viděli fotografie krásné pětipatrové Pagody obklopené rozkvetlými sakurami s horou Fuji v pozadí – ano, to je Chūreitō Pagoda. Právě sem směřovaly naše první kroky. Cesta k vyhlídce je velmi dobře značená a zabere vám asi 30 minut a k jejímu dosažení je nutné na jejím konci překonat 400 kamenných schodů. Když jsme dorazili k prvnímu schodu, zastavil nás pravděpodobně jeden ze zaměstnanců, a hlasitě na nás křičel a gestikuloval ať nepokračujeme! To jsme se opravdu vylekali, protože jsme asi porušili nějaký z místních zvyků, o to víc nás překvapilo, proč nás pán před výstupem zastavil. S naprosto vážnou tváří mával rukama ve vzduchu a ukazoval na cosi nad naší hlavou. V tu chvíli jsme to uviděli. Přímo nad námi plápolala ve větru první místní vykvetlá větvička sakury! Ihned jsme pochopili, co se nám to pán vlastně snažil sdělit – „Nemůžete pokračovat dál, aniž byste si tu nádheru před výstupem nevyfotili!“ A myslel to opravdu smrtelně vážně. Jeho nadšení a radost z jedné vykvetlé větvičky byla tak nakažlivá, že jsem nemohla a ani nemůžu skrýt úsměv, pokaždé si na tu příhodu vzpomenu. Když jsme pak vystoupili na vyhlídku naskytl se nám prostě neskutečný pohled, přímo pod námi se jako na dlani rozprostřelo městečko Fujiyoshida, uprostřed kterého se kroutily obří atrakce pouťového parku FujiQ HIGHLAND. A za ním ona, nejsvětější a nejuctívanější sopka na světě – Fuji. Není divu, že Japonci považují výhledy na horu Fuji za nejkrásnější scenérie v celé zemi a jediné, co tomu snad chybělo, byly ty vykvetlé sakury!
Po dopoledni stráveném u Chūreitō Pagody jsme se vydali zpět k nádraží Shimoyoshida, ze kterého jsme pokračovali na konečnou zastávku linky Fujikyu – Kawaguchiko. Nejčastěji navštěvované jezero jsme zvolili především kvůli jeho snadné dostupnosti oproti ostatním jezerům v okolí, kdy od zastávky k jezeru je to jen asi 10 minut chůze. Cesta nás vedla poměrně rušnou ulicí plnou restaurací a obchůdků, a protože jsme byli hladoví zapadli jsme do první „nudlárny“ kterou jsme zahlédli. Jaké překvapení pak pro nás bylo, že jsme si spletli vchod a místo rámenu jsme se ocitli v klasické japonsko-italské pizzerii :-D A protože už jsme měli opravdu velký hlad, rozhodli jsme se, že zůstaneme. Nečekal nás tu žádný gastro zážitek, ale měli jsme hlad, a tak jsme už o pár minut později mohli pokračovat dál k jezeru. Pokud se k jezeru Kawaguchi vydáte, připravte se na to, že se jedná o turistický resort, nikoli malebné jezírko v přírodě. Okolo celého jezera vede rušná silnice lemovaná nespočtem hotelů, restaurací a obchodů se suvenýry, které nabízí nejrůznější předměty s motivem Fuji od pohlednic, kalendářů, hrníčků po čepice, sladkosti, zmrzliny nebo třeba limitovanou Coca-colu s designem sopky. Pokud se nechcete procházet podél silnice, můžete využít procházkovou trasu, která lemuje břeh jezera, i přesto se však místy nevyhnete výstupu na hlavní silnici. My jsme procházce věnovali asi hodinu, abychom si vychutnali výhled ze severní strany jezera, odkud se nám konečně začala odhalovat a mraky částečně odkrývaly její zasněžený vrchol. Další možností, kterou můžete u Kawaguchiko využít je lanovka Mt. Fuji Ropeway, která vás vyveze na vrcholek hory Tenjo, kde můžete obdivovat nejen Fuji, ale i celé okolí a jezero.
Den strávený u hory Fuji pro mne byl jeden z nejsilnějších zážitků celého Japonska a ačkoli cesta sem je časově náročnější a hora Fuji je nevyzpytatelná, a i v jasných dnech jako byl ten náš se Vám může úspěšně schovávat, i to je však součástí jejího kouzla. No řekněte, koho z vás by to tolik bavilo, kdyby to bylo tak jednoduché??
